Holy shit 27. díl – Starostlivý taťka

3. listopadu 2013 v 16:31 | Beatriz F. |  Holy Shit!



Víš, co ti doktor řekl? Odpočívat," připoměl mi jeho slova. Doktor mi řekl, že mám chřipku. Léčit se to dá tak jakobych nebyla těhotná. Ležet, pít bylinkové čaje, ale jenom něteré a hlavně být v klidu.
"Ano, tati," řekla jsem ironicky a protočila jsem oči.
"Jo, to jsem."
Musela jsem se zasmát jeho reakci.
"Víš, musím říct, že poprvé jsi se tak opravdu choval." Usmála jsem se na něj. Zastavil se nevěřícně mezi dveřmi nemocnice.
"Co? Jdeš? Počkáš na mě v autě? Skočím ještě do lékárny," řekla jsem a zamávala na něj lékařskou zprávu, ve které jsem měla předepsáno, že mám užívat nosní kapky a sirup proti kašli, který jsem zatím neměla.
"Víš, co. Já tam skočím a ty počkej v autě." Opět se rozešel.
Stejně si potřebuju ještě něco koupit, tak klidně běž. Na zvracení mi už není a na omdlení taky ne."
"Dobře. Víš, kde budeme," souhlasil a odešel.

Lékarnici, která sloužila noční, jsem vysvětlila, co mi je, a že jsem těhotná. Doporučila mi mořskou vodu ve spreji a pro jistotu mi ještě přidala sirup stopkašel, který je pro ženy jako já naprosto nezávadný a Paralen na horečku. A nakonec jsem si ještě musela koupit olej a krém proti striím. Spotřeba na tohle břicho je teda veliká. A těhotenské vitamíny mi také docházejí.

"Pojedeme do hotelu, já si vezvednu auto a pak tě odvezu domů," oznámil mi Tom jen co jsem přišla k autu.
"Ne, pojedeme do hotelu. Každý si vlezeme do vlastní postele a půjdeme spát."
"Aspoň jednou mě nech něco udělat podle svého."
"Dělej si co chceš, ale beze mě. Já chci do hotelu a spát," řekla jsem, když jsem viděla, jak si málem roztuhnul pusu od zívání. "Ty chceš do hotelu a spát." Ukázala jsem na něj.
"Jseš si jistá? Protože já to klidně odřídím."
"Děláš si srandu? Celý týden se netěším na nic jiného, než na hotelovou snídani," zasmála jsem se.
"Když jinak nedáš. Prosím." Otevřel dveře od auta a nechal mě nastoupit. Posadila jsem se a zapnula si pás. Tom něco takového nedělá.
"Víš," zašeptal a sáhl mi na ruku, kterou jsem měla položenou uprostřed sedadel. "Jsem rád, že je v pořádku."
"Kdo?" zeptala jsem se schválně.
"Co?" Podíval se na mě nechápavě a palcem mě hladil po hřbetu dlaně.
"Řekni to." Zazubila jsem se. "Chci aby si řekl: 'Jsem rád, že je Oskar v pořádku.'"
Nedůvěřivě se na mě podíval.
"No tak. Čím víc to jméno budeš říkat, tím dříve si na něj zvykneš."
"Dobře. Jsem rád, že je Oskar v pořádku," řekl, ale rychle zavrtěl hlavou. "Ne, na tohle si nezvyknu."
"Budeš muset."

"Nechceš ještě něco k pití?" Pobíhal kolem mě. Podal mi prášek na snížení teploty a sklenici vody na zapití, kterou jsem do sebe kopla na ex.
"Ne," zavrtěla jsem hlavou.
"Film?" pokračoval.
"Tome, jdi k sobě do pokoje," vyháněla jsem ho. "Jdi za Riou a užijte si spolu."
Ani jsem netušila, jak je tohle těžké vyslovit. Posílat ho pryč.
"Říkal jsem ti, že mám svoje důvody tam nechodit."
"Počkej," zarazila jsem ho, "tohle jsi říkal před několika týdny. To jako pořád abstinuješ?"
"Neabstinuju. Moje nová přítelkyně je ta pravá," řekl a zvedl pravou ruku do vzduchu.
"Znamená to, že chceš zůstat tady?" zeptala jsem se a zvedla kousek deky na znamení, jestli se chce přidat.
"Můžu?"
Pokrčila jsem rameny. Tom se svlékl do trenek a trička a vlezl si ke mně.
"Vážně nic nechceš?" zeptal se.
"Chci."
"Splním," přerušil mě.
"Ticho, tmu a spánek."
Tom zhasl lampičku a s rukou na mém bříšku jsme usnuli.

Ráno mě probudila vůně snídaně. Tedy, asi bych mohla něco cítit nebýt té silné rýmy, která mi naprosto zabila čichové buňky. Vlastně mě spíše probudilo šimrání v bříšku. Zřejmě už má hlad. Pootevřela jsem oči a před sebou jsem měla na nočním stolku tácek s pečivem a klobáskou. Dále také míchaná vajíčka a opečená šunka. K pití pomerančový džus a čaj. Sedla jsem si a upravila si polštář tak, abych si mohla sednout a zrovna když jsem se chtěla pustit do toho skvěle vypadající jídla, zaklepal někdo na dveře.
"Dále," chtěla jsem zakřičet, ale chraplavý hlas se mi zlomil už při první hlásce.
"Sakra," zašeptala jsem a radši šla otevřít.
"Slyšel jsem náznak slova 'dále'?" zeptal se Tom, opřený o rám dveří.
"Mělo," šeptla jsem a ustoupila ze dveří.
"Dost se to zhoršilo."
"Vážně? Nepovídej?" odpověděla jsem mu jízlivě.
"Právě jsi vstala?" zeptal se při pohledu na doslova netknutou snídani.
"Jo, to ty?" Ukázala jsem na talíře s jídlem. Přikývl.
"Co říkala Ria na to, že jsi nepřišel."
"Řekl jsem, že jsem raději zůstal s tebou, kdyby ti náhodou nebylo dobře. Chvilku vyváděla. Dokonce řekla, že se chovám, jakoby to dítě bylo moje," řekl a přimhouřil oči.
"Kecáš!" vyhrkla jsem.
"Ne, řekl jsem, že je úplný blázen, když si nco takového myslí. Prostě rád pomáhám přátelům."
"Tome, Ria na to nesmí v žádném případě přijít, slyšíš. Prostě nesmí."
"Někdy, když má ty svoje žárlicí nálady, mám chuť jí to vmést do tváře."
Zarazila jsem se. Položila jsem talíř vedle sebe. Klekla jsem si na kolena vedle něj a chytila ho za ruku.
"To nesmíš. Sice si my dvě už nerozumíme tolik jako předtím, ale pořád je to kamarádka. Slib mi to."
"Pokud to někdy neřeknu v hádce, tak nikdy." Usmál se. Musela jsem ho obejmout. Kvůli Oskarovi mě neobjal úplně pevně. Cítila jsem, jak mě hladí po zádech. Byl to příjemný pocit. Kdyby to dělal ještě chvíli, tak bych asi usnula. Najednou jsem ucítila polibek na uchu, tak jsem se trochu odtáhla, ale jen na pár centimetrů od jeho obličeje. Pohladil mě po tváři a naše rty se začaly přibližovat k sobě.

Beatriz F.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dee Dee | Web | 3. listopadu 2013 v 16:41 | Reagovat

:D :D Jééééééé no už už se to začíná rozjíždět! Tom už je takovej nakousnutej! Riuše ho pak vytočí a on se sbalí a odejde od ní! :D:D Musí! OMG ten Oskar! :-/ to mi trhá uši! zní to strašně! nemohli by to jméno ještě změnit? :D Jůůůůůůů pusu! pusu! těším se na pokráčko!!!

2 Beatriz F. Beatriz F. | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 16:43 | Reagovat

[1]: Tak třeba se to jméno ještě změní ;-) Od přesvědčování je tady Tom :D

3 E. E. | Web | 4. listopadu 2013 v 20:44 | Reagovat

Oni jsou tací úžasňákovi!! *_* Ria ať si zabalí svejch pět švestek a už se vůbec neukazuje :D:D Jaká pak to bude idylka i s malým Oskarem :) Za ten konec bych tě nejraději já nevím co!:D:D Ale nic hezkého by to nebylo, takhle to utnout, pche :D

4 Beatriz F. Beatriz F. | Web | 4. listopadu 2013 v 20:49 | Reagovat

[3]: Myslím, že je tohle první napínavý konec v téhle povídce :D Jsem se držela :D

5 Jennifer Kaulitz :) Jennifer Kaulitz :) | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 18:08 | Reagovat

Aaaw Bea! Ja ti ublížim! -_- Prečo si to "usekla" v takej dokonalej chvíli??? Budem zlá! :D :D :D :D

6 Beatriz F. Beatriz F. | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 21:50 | Reagovat

[5]: Když napíšu, že dneska přidám další díl, udobřím si tě? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama