Holy shit! 23. díl – Babiččino odhalení

9. září 2013 v 21:15 | Beatriz F. |  Holy Shit!



"Tome, myslíš, že se David bude hodně zlobit, když nepojedu zítra do Kolína?" Sklopila jsem pohled.
"Proč nepojedeš?" Pozvedl obočí.
"Táta přehodnotil svoje plány. Místo na otočku, chce přijet a zůstat celý víkend. Nejspíš se s tou svojí pohádal a zrušili plány," odfrkla jsem si.
"S Davidem to neřeš, řeknu mu to. Rodina na prvním místě, ne?"
"Tak nějak. Taky bych chtěla jít nakupovat. Nemám nic na sebe, ani na něj. Jenom to, co jsme kupovali s Billem a to, jak jsem zjistila, zdaleka nestačí. Máma mi slíbila, že se mnou půjde v neděli nakupovat a nějak to zkompletujeme."
"Málem bych zapomněl. Nat ti tady něco nechala v krabici. Nemám páru o co jde." Pokrčil rameny, vstal a přinesl krabici, kterou následně položil na stolek před námi.
"To musí být ty oblečky. Minule jsme na ně zapomněly a pak jsme se už neviděly," vzpomněla jsem si. Tom hlasitě vydechl.
"Vím, co si o tom myslíš, ale já proti onošeným věcem nic nemám. Zvláště pokud se jedná o věci onošené malými miminky," prosazovala jsem si své stanovisko. "Vsaď se, že ani jeden obleček není nošený více, než jeden měsíc." Probodla jsem ho pohledem a krabici otevřela. Pomalu jsem všechny oblečky rozložila a dávala je ven. Růžové jsem dávala na stranu, i když doktor říkal, že to není stoprocentní. Tom mě chvilku pozoroval a potom si vzal jeden do ruky.
"Co?" Otočila jsem se na něj.
"Nic, jenom jsi asi měla pravdu, no."
"Skvělý, že to umíš uznat."
"Audrey, uvařil jsem ti čaj." Přišel Bill a položil přede mě hrneček.
"Děkuju."
"Co to je?" zeptal se a podíval se na hromady oblečků.
"Hadry na vytírání, Bille," odpověděl mu ironicky Tom.
"Debile," odfrknul si. "Najednou si hraješ na baby-znalce."
"Držte hubu, oba," okřikla jsem se. "Jste únavný. Radši to tady zabalím a pojedu k mámě."
"Nemusíš odjíždět kvůli tomu, že se hádáme. Dělali jsme to vždycky."
"Stejně jsem přijela jenom proto, abych ti to neříkala přes telefon. A David tady stejně není, takže není, co řešit."
"Vážně tady nechceš zůstat?" zeptal se Bill.
"Ne, jste tady jenom dva. Za chvíli se přiřítí ten idiot, takže si vypiju čaj a odejdu než přijde on," řekla jsem, když jsem si uvědomila, že Shiro je stále na německém území a zároveň není tady, i přesto, že dvojčata ano.
Dvojčata se na sebe podívali a pak jen pokrčili rameny.

V době oběda jsem dorazila k mamce, který jsme si hned objednali. Já si dala nějaké těstoviny s houbami a mamka tuňáka na grilu. Během doby než nám přivezli jídlo jsme se posadili u ní v kanceláři a mamka dala své asistentce jasně najevo, že jí nemá nikdo otravovat.
"Tak co prohlídka, povídej," popohnala mě.
"Je naprosto v pořádku. A je to kluk. Silný a zdravý," pochlubila jsem se. Mamka se zarazila.
"Kluk?" zeptala se s mírným zklamáním.
"To ti jako vadí?" zeptala jsem se nevěřícně.
"Možná jsem přeci jen očekávala holčičku," přiznala.
"To si snad děláš srandu. Jak si tohle vůbec můžeš dovolit říct? Je to tvůj vnuk," řekla jsem a návalem hormonů mi začaly slzet oči. Pohladila jsem si bříško a otřela si oči.
"Neblázni, Audrey. Neřekla jsem nic špatného," uklidňovala mě.
"Tak tohle už nikdy neříkej," zamumlala jsem.
"Půjdeme tedy v neděli nakupovat?" Přešla raději na jiné téma. Přikývla jsem.
"Táta přijede na celý víkend," oznámila jsem jí.
Vyletěla jako čertík z krabičky: "No nemysli si, že s ním půjdu také nakupovat."
"Bude odjíždět v neděli ráno. Dneska jdeme na večeři. Domluvila jsem se s klukama, že nemusím zítra do Kolína. Možná spolu strávíme po letech zase hezký den."
"Hlavně si nezapomeň říct o ty peníze. Je sice hezké, že za dítě platí Tom, ale stále to tvým účtům nijak neulehčuje. Pořád toho potřebuješ spoustu do bytu."
"Ani nevíš, jak moc mi ty Tomovy peníze pomáhají. Když si vzpomenu, že jsem to chtěla všechno utáhnout sama, nejraději bych si nafackovala."
"Ale byt máš stále prázdný."
"Není prázdný. Spousta věcí je na cestě, jenom se to všechno někde zpozdilo. Sedačku přivezou během příštího týdne, obývací stěnu taky. Ložnice je komplet a pokojíček pro dítě má přijít v pondělí. Nějaké doplňky dokoupím v Ikee, to taky nebude moc nákladné a jsem úplně nastěhovaná. Nejvíce práce holt zabere dětský pokoj."
"Tak, tam snad nejdříve vymaluješ, než začneš se stěhováním nábytku," připomněla mi.
"Určitě, akorát nevím jak. Nejdříve jsem přemýšlela nad motivy z pohádek, ale teď bych chtěla spíše něco jednoduššího. Třeba tapeta."
"A co třeba jméno nad postýlku?" připojila se se svým návrhem máma. Na chvilku jsem zapřemýšlela.
"To zní dost dobře."
"Já nemívám špatné nápady," řekla sebevědomě. "Dáš vůbec babičce obrázek budoucího vnoučka?" zeptala se.
"Ne," odpověděla jsem opatrně.
"Vždycky jsi dostala dva."
"Vždycky? Byla jsem na ultrazvuku podruhé," zasmála jsem se.
"Detailisto."
"Mimochodem, já dostala dva." Sklopila jsem pohled.
"Tak mi vysvětli, proč ho nemůžeš dát nastávající babičce, aby ho založila do alba."
"Protože si ho nechal nastávající otec."
"Děláš si srandu?" zasmála se nevěřícně.
"Ne, ukázala jsem mu ho, on se díval, dlouho se díval, nabídla jsem mu, ať si ho nechá a on chtěl," převyprávěla jsem jí rychle, co se stalo.
"Na to, že se choval jako puberťák, mi přijde, že se na dítě i těší."
"Myslím, že se pořád bojí, že to praskne. Ale zároveň hodně rychle dospěl," zamyslela jsem se. Snažila jsem se porovnat Toma před svým těhotenstvím a po něm. A nemohla jsem přijít na jedinou věc, která by mi chyběla. Tedy, až na ten sex, který mi v těhotenství hodně chybí.
"Jo, konečně má nějakou zodpovědnost."
"On byl vždy zodpovědný. Vždy chodil všude včas a vždy si uvědomoval vážnost situací," bránila jsem ho.
"Až na situaci, kdy jsi mu oznámila, že čekáš jeho dítě."
"Mami, nebyl jediný, kdo měl v hlavě zmatek. Postavila jsem ho před hotovou věc. Žádný zadaný chlap by z toho neměl extra radost."
Mamka se na mě podezřívavě dívala, téměř mě propalovala pohledem.
"Ty jsi zamilovaná!"

Beatriz F.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jennifer Kaulitz :) Jennifer Kaulitz :) | E-mail | Web | 11. září 2013 v 19:01 | Reagovat

Aléééé niééé :D Ojebať tú lásku hnusnú! :D :D :D :D Och...taká krásne debata a takto hrozne si ju ukončila. Kdekoľvek vidím, alebo počujem tú vetu ide ma urvať :D Vrrrrrrrr. :D

2 Beatriz F. Beatriz F. | 11. září 2013 v 21:50 | Reagovat

[1]: Hluboce se omlouvám :-D Ale muselo se to trochu rozjet :-D A podle typického klišé, nikdy si to nemůže připomenout hlavní postava :-D

3 E. E. | Web | 15. září 2013 v 11:34 | Reagovat

Já už jen doufám, že nebude trvat dlouho a všechno praskne :D Je možný že jsem nepřejícná, ale nemůžu se dočkat, až Ria odklidí pole :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama