Holy shit! 20. díl – Snídaně v autě

9. května 2013 v 22:22 | Beatriz F. |  Holy Shit!


"No já asi půjdu. Vlastně jsem sem šel, jenom, abych se ti omluvil. A už jsem ti pomohl i vybrat kočár pro prince. Nebo princeznu." Pokrčil rameny.
"Půjdu tě vyprovodit." Vstala jsem ze židle a doprovodila ho až ke dveřím.
"Tak se měj a zítra buď nachystaná na osmou," řekl a naklonil se ke mně. Políbil mě na tvář a pohladil mě po paži.
"Neboj. Budu připravená," ujistila jsem ho a zavřela za ním dveře. Zhluboka jsem se nadechla. Jeho vůně byla cítit snad po celé předsíni. Jemně jsem se usmála. Už zase blázním.

Ráno mě probudil zvonek. Hrábla jsem po mobilu, ale ten nezvonil. Podívala jsem se na nástěnné hodiny.
"Doprdele!" zaklela jsem. Osm pryč a já jsem pořád v posteli. "Debilní budík, debilní, debilní," zanadávala jsem si a rukou jsem mobil shodila ze stolku. Možná proto, aby si to pamatoval. Co nejrychleji jsem vstala a rychlejším krokem jsem došla do předsíně, kde jsem vstala telefon do ruky.
"Ano?" ozvala jsem se potichu. Oči jsem měla zavřeně do nejtenčích škvírek, jako bych se bála.
"Děláš si srandu, že jsi zaspala, že jo?" řekl Tom naštvaně.
"Omlouvám se. Jdeš nahoru?"
"Ne, počkám dole. Ale mrskni sebou!" Položila jsem telefon a odešla si do kuchyně pro pár cracrů. Hrozně mi kručelo v břiše.
"Do háje, do háje, do háje," šeptala jsem pořád dokola. "Já se nechci znovu hádat. Prosím, ať není naštvaný."
Poté, co jsem spořádala pár slaných sušenek a zapila je sklenicí mléka, vybrala jsem si ve skříni, co si vezmu na sebe. Nejspíš zůstanu u bílých kalhot s vysokým gumovým pasem a nějaké tuniky. Oblékla jsem si bundu, šálu jsem si omotala okolo krku a rukavice si strčila do kapsy. V kuchyni jsem si ještě nabrala hrst sušenek a ve výtahu je snědla.
Venku v autě už čekal Tom v Audi.
Nastoupila jsem si k němu.
"Promiň, ještě jsem měla pár sušenek," omlouvala jsem se.
"Jo, to je vidět." Posbíral pár drobků z mé šály a vyhodil je okýnkem ven.
"To jako pojedeme tímhle? Není to trochu malé?" popichovala jsem ho.
"Ještě jedeme do studia. Pojede nás trochu víc a zdá se, že nejsi jediná, komu to trvá. Natalie tam ještě také není. Byla by to zbytečná zajížďka s dodávkou," vysvětlil mi, nastartoval a odjel od mého domu.
"Asi se loučila s kluky."
"Jo, super. Hlavně, že mi budeme mít zpoždění," řekl ironicky.
"Víš, možná by sis měl zakouřit. Jsi neskutečně protivný."
"Když se musí čekat na všechny, kromě mě a Billa, tak je to potom těžké," odfrknul si.
"Jsi pedant. Neskutečný. Proč musíš mít všechno nalinkované? Někdy je to trochu nuda."
"A že to říkáš zrovna ty. Mistryně plánování." Ušklíbla jsem se.
"Jak jsi sám poznal, ne všechno jde naplánovat." Pohladila jsem si bříško a rozhlédla se po ulici.
"Stůj!" zakřičela jsem. Tom prudce zabrzdil. Moje oblíbená pekárna.
"Do prdele, tohle už nikdy nedělej. Víš vůbec, jak jsem se lekl?" Ani trochu jsem jeho nadávání nevnímala.
"Tady zaparkuj. Ukázala jsem na volné místo. Výhoda, že tady není moc velký provoz. Tom mě poslechl.
"Pojď." Pobídla jsem ho, aby vystoupil a šel se mnou. "Za to, že jsem zaspala, tě zvu na snídani a kafe." Vytáhla jsem si z kabelky peněženku a kabelku hodila zpět na sedadlo. Tom se smíchem zakroutil hlavou a zamkl auto. Vešel se mnou do pekárny. Nejdříve jsem zamířila k pultu, kde prodávají nápoje.
"Latté, že jo?" zeptala jsem se Toma. Přikývl. "S karamelem?" A znovu přikývl.
"Dobrý den," pozdravila jsem postarší paní v bílé zástěře.
"Dobrý den, slečno. Jako obvykle?"
"Přesně tak. A ještě jedno karamelové latté tady pro kamaráda." Ukázala jsem na Toma a nechala si namarkovat jeho latté a můj meduňkový čaj. Zaplatila jsem a drobné jsem vrátila do kapsičky.
"Počkáš tady než to bude hotové? Koupím pečivo." Podívala jsem se na Toma.
"Jasně." Usmál se. Takže jediné, co ho dokáže uklidnit je jídlo. Proč on přestal kouřit? Bylo to jednodušší. Prostě si zapálil a po chvilce bylo po vzteku. U pultu s pečivem jsem si nakoupila pár koláčků, nějaké jablečné a višňové kapsy, housky s mákem. Všechno většinou po dvou. Doufám, že to při svém apetitu nesežeru všechno najednou a zůstane mi něco na zítra ke snídani. Dám si to v noci na noční stolek a budu mít snídani do postele. Tom přišel s dvěma kelímky v ruce právě když jsem brala papírový sáček s pečivem do ruky.
"Máš velký hlad?" Naklonil se smíchem hlavu.
"Debile," zavrčela jsem na něj. "Nechce se mi zítra vstávat jen proto, abych si šla koupit čerstvé pečivo."
"A já jsem si začínal myslet, že se rozdělíš s námi."
"Moje dítě je hladovější. Vezmeš mi to?" Ukázala jsem na kelímky. Přikývl.
"Jasně."

Když jsme došli k autu, Tom položil oba kelímky na auto a sáhl si do kapsy pro klíče. Odemkl, vzal zase kelímky a dal je do držáku na pití.
"Bude ti vadit, když se najím? Měla jsem ráno jenom ty sušenky." Snažila jsem se mu přiblížit svojí zoufalou situaci.
"Ne, že budeš drobit." Zvedl prst pro výstrahu.
"Dáš si?" Zavrtěl hlavou.
"No tak. Ochutnej!" Nehodlala jsem s ním vést žádné debaty. Vytáhla jsem ze sáčku višňovou kapsu a strčila mu jí do pusy.
"Ano, mami," zamumlal a vzal si kapsu do ruky, aby mohl žvýkat. Pár drobků u spadlo do klína.
"Vidíš, teď jsi ty ten, kdo drobí," zasmála jsem se. Přehodil si pečivo do druhé ruky a vzal si do druhé "volné" ruky kafe. Usykl, jen co se napil.
"Kurva," zanadával si. Vytáhla jsem z kabelky flašku s vodou, otevřela jí a dala mu jí do ruky. Vděčně po ní hrábnul a napil se.
"Díky." Vrátil mi jí.
"Konečně po x-letech dodržuji pitný režim. Doporučila mi to doktorka a píše se to na netu. Takže bez flašky s vodou už ani krok."
"Ještě, že tě mám."
"Nemáš," poznamenala jsem a odvrátila jsem tvář.

Beatriz F.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Jennifer Kaulitz :) Jennifer Kaulitz :) | E-mail | Web | 9. května 2013 v 22:29 | Reagovat

Ooooh fajnový diel! Veľmi, veľmi, veľmi...a ten koniec...auč...nech su spoluuu :) Veľmi sa teším na ďalšší diel :D A zaspala :D skoro jak ja :D

2 Dee Dee | Web | 25. května 2013 v 11:15 | Reagovat

Jůůůůů zaspala chudák :D ajeee jak jediný na co myslí je, aby nebyl Tom nasranej :D
jůůůůů ten Tom je ale hodný, jak myslí na to, aby mimino i sebe nakrmila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama