Holy shit! 19. díl – Sahara je vítěz

7. května 2013 v 18:24 | Beatriz F. |  Holy Shit!
Vítěz s 5-ti hlasy je Bugaboo Sahara


Rychle jsem uvařila kafe a sobě čaj a přinesla to na malém tácku i s cukřenkou pro Toma jsem přinesla hrnky s horkým nápojem do ještě stále nezařízeného pokojíčku. Tom se tam již přehraboval mezi věcmi. Položila jsem tácek na parapet, protože jinde ještě nebyl žádný odkládací prostor.
"Tohle je roztomilé." Rozplýval se nad bodýčky.
"Jo, ale tyhle jsou pro tříměsíční mimina. Pro novorozence jsou tyhle." Vyndala jsem z tašky miniaturní overálek. Natáhl ke mně ruku, tak jsem mu maličký kousek oblečení podala. "Také jsem na doporučení tvého bratra a budoucího strejdy vyměnila klasické bílé pleny za veselejší s obrázky."
"Tak to je nakonec dobře, že jel on a ne Ria, co?" Zasmál se nervózně.
"Buď zticha," okřikla jsem ho a sedla si vedle něj na zem. Trochu mi pomohl a chytil mě za předloktí. "Víš vůbec, jak mi bylo, když dala dárek k mimču?"
"A víš, jak je mně, když jí musím každý den lhát?"
"Myslíš, že já jí nelžu?"
"Ty nepředstíráš, že jsi unavená každý večer, když se jenom malinko přitulí." Složil hlavu do dlaní.
"Cože?" Podivila jsem se.
"Prostě jsem s ní od té doby, co jsi mi řekla, že jsi těhotná, nespal. Stačí?"
Teď je zřejmě ta chvíle, kdy bych mu měla říct, že jeho spermie jsou úplně normální a je chyba ve mně a v mojí nadutosti. Ale ať si ještě chvilku užije myšlenku, že je nadsamec. Pro něj je to ale spíše utrpení, než výhra.
"A co jako děláš?"
"Co myslíš?!" Podíval se na mě pohledem typu, to jsi tak natvrdlá, nebo ti nedochází, že si ho honím sám.
"Pane jo, i Tom Kaulitz masturbuje," zasmála jsem se.
"No jo, slečna nevinná promluvila. Mám pocit, že mi pravá ruka za pár dní praskne, tím náporem svalů. Nebo upadne."
Ne, já mu to přeci říct nemůžu. Nemůžu mu říct, že tohle celé je moje vina. Byla bych za špatnou a bůhví, jestli by se mnou vůbec někdy promluvil. Ještě by mě za tohle mohl klidně vyhodit.
"A co budeš dělat dál? Nemůžeš jí přeci tak dlouho odmítat."
"To nemůžu, ale už tenhle Kaulitz je na mě moc. Nepotřebuji dalšího. To zase nechám svému bratrovi."
"Maas. Nebude to Kaulitz," opravila jsem ho "A Billa dneska už za otce považovali. Jedna prodavačka si myslela, že je taťka." Tom se rozesmál.
"Teoreticky nebyla daleko od pravdy. To malé bude mít stejné DNA jako on." Přikývla jsem.
"Co ti ještě zbývá koupit? Je toho ještě hodně?" optal se.
"Myslím, že ještě ano. Myslím, že nejhorší bude vybrat kočárek. Neměla jsem ani ponětí, že jich existuje tolik. Billovi se hrozně líbil Marc Jacobs. Myslím, že mi ho bude vnucovat do té doby, než si nevyberu."
"Marc Jacobs? Další gay, co chce adoptovat?" zavtipkoval. Znuděně jsem na něj podívala, aby pochopil, že mě jeho kecy opravdu nebaví. Zvedl ruce v obranném gestu.
"Promiň, no. Vždyť jsem nic tak špatného neřekl." Pokrčil rameny. "Nemáš nějaké obrázky těch kočárků? Možná bych ti mohl poradit," nabídl se. Pozvedla jsem obočí.
"Ty a kočárky?"
"Tak si poraď sama," urazil se.
"Počkej, přinesu je." Chtěla jsem se zvednout, ale Tom si stoupl dříve a podal mi ruce, aby mě vytáhl nahoru.
"Děkuju," zasmála jsem se a přejela mu dlaní přes paži.
"Nechceš si jít sednout někam jinam? Už mě od té země bolí docela prdel," postěžoval si.
"Tak když vezmeš ty hrnky, tak můžeme jít do kuchyně." Místo odpovědi přišel k oknu a vzal tácek s parapetu.
"Hlavně to nevylij, prosím." Spojila jsem dlaně, když jsem uviděla, že se mu roztřásly ruce.
"Nejsem žádné máslo. Snad ještě dovedu odnést pár hrnků."
"O pardon, číšníku," rozesmála jsem se. "Běž a já přinesu ty katalogy." Popohnala jsem ho. Zasmál se a odešel z pokoje směrem ke kuchyni.

"Musíš uznat, že Bill má dobrý vkus." Podíval se na kočárek navrhnutý Marcem Jacobsem a položil ho přede mě.
"Taky nic nenamítám, jenom se mi nelíbí tmavá barva u miminek. K dětem patří veselé a jemné barvy. Černá je divná. Taková rakev v menším vydání. A navíc, má se narodit v srpnu. Dokážeš si představit, jaké v tom musí být vedro?" Koupil by sis černé auto bez klimatizace?"
"Takže tím pádem je ze hry i Viktor&Rolf, jestli hádám správně." Přikývla jsem. Oba dva jsem dala na jednu hromádku, která později poputuje do koše.
"Proč se ti líbí tenhle?" Ukázal na Concord.
"Já nevím, má velkou výbavu." Pokrčila jsem rameny.
"A kdybys nemyslela na peníze?" Pozvedl obočí a zadíval se na mně. Přesně věděl na co myslím.
"Je mi prostě blbé, tě takhle využívat."
"Do téhle situace jsi se nedostala sama." Pohladil mě po hřbetu dlaně.
"Tenhle se mi líbí nejvíc. Sahara. Je to neutrální barva, není tmavá a kočárek je lehký." Ukázala jsem na svého kandidáta.
"Tak ho vezmi," poradil mi.
"Já nevím," zaváhala jsem. Chci vozit své dítě v kočárku za cenu ojetého auta?
"Proč jsi tak vybíravá?" Spráskl ruce.
"Je vážně drahý." Opřela jsem si lokty o stůl a dlaněmi si podepřela čelo. "Víš, kolik se za to dá pořídit jiných věcí?"
"Podívej, líbí se ti?" Přikývla jsem. "Tak jdi do něj. To za to přeci stojí. Naše dítě se v tom bude vozit bůhví kolik měsíců. Tohle si zaslouží," promluvil mi do duše a následně mi i bříško pohladil. "Že jo?" Ucítila jsem jemný pohyb. Stále to ještě nebyla taková intenzita, že by se to dalo nazvat kopáním. Pouze se občas přetočí, že cítím šimrání.
"Asi souhlasí," zasmála jsem se. "Nebo jsi ho jenom probudil." Zamračila jsem se na něj hraně.
"Víš, kolikrát on ještě vzbudí tebe? Dokud máš možnost ho budit ty, tak toho využij. Taky nebude ohleduplný, až se narodí."
"Jsi hrozný. Jak něco takového můžeš vůbec říct?" Bouchla jsem ho do ramene.
"Jen říkám, že bys měla využít situace." Pokrčil rameny a rozesmál se.
"Jak vůbec zítra pojedete do Kolína? Bill řekl, že pro mě přijede a dojede se mnou ke studiu pro moje auto."
"A nechceš jet s námi? Sama jsi přeci říkala, že jsi za volantem unavená." Sklousl si ret, aby mi dal jasně najevo, že plácám blbosti, když chci jet sama a ne s nimi. "Nebo je problém Ria. Pokud ano, tak ti můžu říct, že ona nejede."
"O tohle přeci nejde." Zavrtěla jsem hlavou. "Ale s tím řízením máš pravdu. Asi to bude lepší. Když se stavíme ještě někde na benzínce, abych si mohla koupit něco k jídlu." Tom se rozesmál.
"To je samozřejmost, přeci tě nenechám umřít hlady." Mrkl na mě.

Beatriz F.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Jennifer Kaulitz :) Jennifer Kaulitz :) | E-mail | Web | 7. května 2013 v 18:36 | Reagovat

Vôbec to nebolo nudné, hej? Tak netrep sprostosti :D :D :D

2 Beatriz F. Beatriz F. | 7. května 2013 v 18:37 | Reagovat

[1]: Když jsem to psala, tak mi to tak přišlo... :D Možná na tu pasáž s masturbací :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama