Prachy?...Sakra, já chci lásku! 16. díl – První rande?

20. března 2012 v 6:00 | Beatriz |  Prachy?...Sakra, já chci lásku!


"Sluší mi to?" zeptala jsem se Emmy. Byl pátek večer a já se snad už od pěti snažila připravit na večeři s Tomem. Psychicky i fyzicky. Nemohla jsem věřit, že spolu jdeme ven. "Jsou to moje šaty. Je jasné, že ti budou slušet. Moje věci sluší každému," naparovala se. "Jaké si mám vzít boty? Ty, které jsme spolu kupovaly?" zeptala jsem se. "Jsi blázen. Potřebuješ trochu jiné boty. Nemůžeš si vzít ty, co jsme spolu vybíraly. Nečekala jsem, že tě vezme do společnosti, tak brzy. Nekupovaly jsme boty na tuhle příležitost. Půjčím ti svoje," vydala se ke svojí skříni a vytáhla z nich boty na podpatku, tyrkysové barvy. K nim vytáhla i kabelku stejné barvy. Chvilku se rozmýšlela a potom mi je podala. "Budou ti slušet. Štěstí, že máme stejnou velikost nohy i šatů," poznamenala. "Díky," vzala jsem si je od ní a nazula si je na nohy. Přendala jsem si svoje důležité věci do kabelky od Emmy. "To bude asi on," řekla, když mi přišla zpráva. Vytáhla jsem ho a podívala se na display. "To je on. Čeká před branou," přečetla jsem si smsku a zvedla se z postele. "Užij si to," stříkla na mně ještě voňavku. "Jsem nervózní. Vůbec se mi tam nechce. Nechceš jít místo mně?" zeptala jsem se hystericky. Emma se jen zasmála. "Jednou už jsi v tom, tak si to užij, nekoukej na ceny a hlavně s ním nespi. Jestli u tebe uvidí bobra, tak tě požene svižným krokem." "Já nemám bobra," bránila jsem se. "Věř mi, zlato, každá ho má po třech dnech. A nohy jako struhadlo." Zašklebila jsem se a odešla.

Už když jsem vyšla od vrátnice, všimla jsem si jeho auta. Čekal před ním a kouřil. Když mě uviděl, hodil nedopalek na zem a dupnul na něj. Měl na sobě pánský oblek. Je pravda, že mu to slušelo, ale tak, jak vždy chodil na naše schůzky to nemohlo přebít. "Ahoj," pozdravila jsem ho a přišla k němu blíž. "Sluší ti to," pochválil mi moje oblečení. "Děkuju," sklopila jsem pohled. Chválil mě poměrně často. Že se mu líbí sex se mnou, nebo že mám hezké spodní prádlo. Naklonil se ke mně a něžně mě políbil. "Pojedeme?" zeptal se a chystal se jít na druhou stranu auta, aby mi mohl otevřít dveře. "Ne," zarazila jsem ho. "Nedělej to. Umím si otevřít dveře a tohle vypadá blbě i ve filmech," vysvětlila jsem mu svojí reakci, když se na mně překvapeně podíval. "Fajn," zasmál se a šel na své místo. Připoutala jsem se a Tom nastartoval. "Málem bych zapomněl," plácl se do čela a sáhl na zadní sedačku a podal mi červenou růži. "Doufám, že ti červená nevadí." "Mám radši bílé, ale červená je taky fajn," usmála jsem se a přičichla si ke květině. "Tak příště," řekl a prudce šlápl na plyn. Měla jsem to říkat? Že mám radši bílé. Neurazil se? "Nejsi naštvaný?" "Proč?" otočil se na mně. "Kvůli té růži." "Poznáváme se. Je jasné, že všechno neodhadnu hned," usmál se. "Kam to vůbec jedeme?" zeptala jsem se a sledovala cestu. "Do jedné restaurace," řekl prostě. "To mi je jasné. Ale jestli jedeme do nějaké pizzérky, nebo do stánku na ulici." "Jedeme do výborné restaurace. Měla jsi někdy mořské plody?" zeptal se. Najednou ve mně hrklo. Sakra. "Ne," řekla jsem opatrně. "Ale chtěla jsem to vždycky vyzkoušet," přiznala jsem se. Ale taky jsem na to chtěla nějakou přípravu, sakra. Ne, že to bude za pár minut. "To je dobře," sundal jednu ruku z volantu a položil mi jí na stehno. Položila jsem na ní tu svojí a propletla si s ním prsty. Také premiéra. Tohle jsme ještě neudělali. Podívala jsem se na něj a on se ve stejný okamžik podíval na mně. Usmála jsem se na něj. On mi to opětoval, ale zase se otočil a hlídal si směr jízdy.
"Tak jsme tady,"prohlásil Tom a vypnul motor. "Necháš mě otevřít ti dveře, nebo mám před těmihle lidmi vypadat jako pako, které neumí otevřít ženě dveře?" zeptal se a ukázal u vchodu do restaurace na pár lidí, kteří tam pracovali. "Fajn, když ti o to tolik jde," svolila jsem. "Děkuju," políbil mě na tvář a vyběhl z auta.
"Dobrý den," pozdravila nás slečna u malého pultíku. "Máte rezervaci?" "Kaulitz, stůl pro dva," řekl jí. "Ano, pojďte se mnou," dovedla nás ke stolku trochu dál od lidí. Posadili jsem se naproti sobě a číšnice nám zapálila svíčku uprostřed stolu. Během chvilky k nám přijde další člověk, tentokrát muž a oběma nám podá jídelní lístky. Moje jsou bez ceny. Super, teď budu vypadat blbě, když si vyberu to nejdražší. Navíc tady plně věcem ani nerozumím. "Dáte si víno?" Tom přikývl. "Pokud si budete dávat mořské plody, nebo ryby, doporučil bych vám bílé víno. Perfektní francouzské, ročník 2013. Chardonnay." "Tom se na mně podíval. Jen jsem pokrčila rameny. Všechny mi vždycky přišly stejné. Ale já také nikdy nepila víno starší než rok. Takže víno z roku 2013, když je rok 2026? Proč ne? číšník odešel a nechal nás si vybrat. "Tome, já tomu nerozumím a čemu rozumím, tak to jsem nikdy nejedla. "Necháš výběr na mně?" "Risknu to," přikývla jsem hlavou a dál si prohlížela ty názvy.
"Máte vybráno?" přiběhl k nám znovu. "Ano. Takže, Fine de Claire. Kolik myslíte, že je pro nás vhodné?" zeptal se Tom na počet něčeho, ani nevím čeho. "Lidé si většinou dávají šest pro jednoho," poradil mu. "Dobře. Tak to jako předkrm. Jako hlavní chod, mořský vlk se cherry rajčátky a jako dezert to Creme brulée," dořekl Tom naší objednávku. Číšník si to všechno zapsal a odešel. Ještě předtím než nám začal nosit jídlo, přinesl víno. To zase bude večeře. Nejdříve něco fajnovýho, potom nějakého vlka a nakonec dezert a přitom já nejím sladké. Nesnáším to. Bože, ať už jsem pryč.

Beatriz F.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tady?

ANO
NE

Komentáře

1 Gabby Gabby | 20. března 2012 v 9:41 | Reagovat

chudinka se tolik tesila na veceri a ted z toho ma peklo :-D  :-D  :-D

2 Bea Bea | E-mail | Web | 20. března 2012 v 15:48 | Reagovat

[1]: Nebude to tak hrozný celou dobu... Další ve čtvrtek, taky v šest... :D

3 Dee Dee | Web | 20. března 2012 v 16:21 | Reagovat

Jůůůůů ráno jsem to blesku rychle přečetla..a utíkala na bus :D:D:D
připadá mi z Toma nějaká nervozní :D:D:D:D čím to asi bude..:DD jůů ve čtvrtek v 6 :D:D už se nemůžu dočkat D

4 Bea Bea | E-mail | Web | 20. března 2012 v 16:31 | Reagovat

[3]: Tak první večeře s milencem, kdo by nebyl :D Já tedy jo :D Těšte se na další díl... Dneska jsem ve škole rozepsala 18. a uvidíme, jestli k něčemu dojde, nebo ne... Tedy, já to vím... :D

5 Lena Lena | 20. března 2012 v 18:01 | Reagovat

Ty názvy mě pobavily. :D Myslim si, že bych si v takový restauraci připadala úplně stejně, pokud bych neměla doprovod Tomova vznešeného typu. :D A ta věta, kde říká, že bude mít něco fajnovýho, pak nějakýho vlka, to mě dostalo. :D Už se těšim, co se bude dít dál a jak se Tom bude chovat a jestli se tam nebude cejtit, jak mezi nějakýma snobama. :D :) Už aby byl čtvrtek. :)

6 Bea Bea | E-mail | Web | 20. března 2012 v 18:13 | Reagovat

[5]: Přiznám se, že jsem takovýhle názvy taky nikdy neslyšela, ale našla jsem si nějaký jídelní lístky z lepších restaurací... :D

7 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 30. července 2012 v 12:57 | Reagovat

Bože ty názvy :D asi bych byla stejně v koncích jako Sandra :D:D přišlo mi strašně hezké, jak Tom položil svou ruku na její stehno :) taková romantika :D:D Hurá na další díl :D ještě že zatím nemusím čekat, až přidáš další :D to je asi jediná výhoda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama