Prachy?...Sakra, já chci lásku! 13. díl – Vyrušení

11. března 2012 v 22:58 | Beatriz |  Prachy?...Sakra, já chci lásku!
Leno, tak jsem to nakonec stihla... A Dee, snad zlepším náladu... Smějící se Díky holky za pravidelné komentování...


Jen, co odešel, zapnula jsem si televizi a šla do sprchy. Měla bych si na naše setkání brát alespoň čisté prádlo. Minule jsem musela z hotelu odejít naostro. A kartáček na zuby. Vlezla jsem si pod proud horké vody. Může být něco lepšího než tohle? Když jsem sklopila pohled dolů, vzpomněla jsem si na to, že mě chtěla Emma objednat na tu depilaci. To asi nebude možné, když jsem se holila včera. Nikdy jsem na to jít nechtěla, ale nejsem tak zaostalá, že například nevím, že člověk musí mít delší chloupky. Myslím, že na netu psali okolo pěti milimetrů. A to já teď rozhodně nemám. Mokré vlasy jsem si zabalila do ručníku a okolo těla jsem si omotala osušku a logem hotelu. Objednala jsem si večeři a šla zavolat Emmě. "Budeš tam zase přes noc, co?" řekla hned do telefonu. "Jo, ale volám kvůli té depilaci. Nebudu moct jít zítra." "Já vím. Proto jsem tě objednala na příští pátek, ale bylo by dobré, kdyby jsi si s ním nic nedomlouvala." "Jdeme v pátek na večeři." "Fajn, ale žádný sex," řekla nekompromisně. "Slyšíš mě?" řekla, když jsem přemýšlela, jak to udělat. "Slyším. Dobře, nic nebude," odpřísáhla jsem jí. "Dobře, hezky se vyspi." "Ty taky," popřáli jsme si a ukončili hovor. Jestli mi opravdu chce dokázat, že pro něj nejsem jenom děvka, ta to bude muset vydržet. Ale vydržím to i já?

Ráno jsem vstala opět brzy, ani jsem si neobjednávala snídani. Rychle jsem se oblékla a odcházela z pokoje. "Jak jste se vyspala, slečno?" zeptal se mě recepční, když jsem mu šla dát kartu od pokoje. "Výborně, děkuji," usmála jsem se na něj. Musela jsem letět na přednášku. Hrozně jsem se bála, že to nestihnu.
Nakonec jsem dorazila téměř před začátkem hodiny. Rozhlédla jsem se po třídě a uviděla Emmu. "Teda, ty si to umíš načasovat. Málem jsi přišla pozdě," zasmála se. "Kdybych mohla, tak spím déle. Ty postele v hotelu jsou fakt super. Nechápu, jak si na ně může někdo stěžovat," zívla jsem si.
Hodina začala asi tři minuty po mém příchodu. Ale já jsem ani přesto nepřestala s Emmou kecat. "A jak jsi to myslela s tou večeří? On tě fakt pozval?" "Jo, měli jsme spolu takovou debatu. Chovala jsem se jako hysterka," schovala jsem si hlavu do dlaní. "Co jsi udělala?" "Zase se zeptal, kolik mi má dát a já mu řekla..." "Slečno Decker, můžete mi, prosím, zopakovat, co jsem právě říkal?" zeptal se mě profesor. "Ne, omlouvám se," sklopila jsem pohled. "A vy, slečno Kaufmann?" podíval se na Emmu. Zavrtěla hlavou. "Tak dávejte pozor. Jsem tady kvůli tomu, abyste mě poslouchali a něco se naučili," řekl a začal opět vykládat to, v čem jsme ho přerušili. "Řeknu ti to potom," pošeptala jsem jí a začala si konečně dělat zápisky.

Po skončení přednášky jsme konečně vypadly ze třídy. "Zajdeme na snídani?" "Ty si ještě nejedla?" "Radši jsem si pospala," usmála jsem se. "A kam bys chtěla zajít?" "To je jedno. Mám šílený hlad," pohladila jsem si břicho. "Tak je deset," podívala se na hodinky, "možná bychom mohli skočit do McDonalds." "Fajn," souhlasila jsem. Mekáč byl hned za rohem, takže jsme si mohli dojít na snídani a být zase rychle zpět na přednášku ve velkém sále v jedenáct. "Dobrý den," pozdravila jsem obsluhu. "Dobrý den, co to bude?" "Míchaná vajíčka." "Se šunkou, slaninou, nebo se sýrem?" "Se slaninou." "Ještě něco k tomu?" "Pomerančový džus a jogurt." Zaplatila jsem svojí objednávku a čekala, až jídlo dostanu. Mezitím si stihla objednat i Emma.
"Tak a už povídej. Proč tě pozval tak rychle na večeři. Víš jak dlouho jsem čekala já na svojí první večeři v luxusním podniku?" páčila ze mně informace, které jsem jí nestihla říct. "Cítím se trapně. Nechce se mi o tom moc mluvit. Prostě, jak jsem už říkala, zeptal se mě, kolik mi má nechat. A já jsem mu řekla, jestli tady prostě nemůže něco nechat, že už tak se cítím jako kurva." "To jsi fakt řekla?" Přikývla jsem. "A co on na to?" "Že pro něj nejsem jenom na to jedno, a že mi to dokáže takhle." "Aby se do tebe ještě nezamiloval," popichovala mě. "To pochybuji. Myslím, že svojí ženu má moc rád a miluje jí. Jenom si občas najde někoho mimo." "Každý svojí ženu miluje. Každý o ní pořád mluví, že jeho žena je perfektní, dělá mu nádherné domácí zázemí. Bla bla bla." "On o ní nemluví vůbec. Nechce o ní mluvit. Zakázal mi to už na začátku." "On nechce mluvit o manželce? Tak to čumím," pokývala uznale hlavou. "Vlastně nechce mluvit o ničem, co se týká jeho rodiny. Ani nevím, jestli žil v úplné rodině, jestli nemá sourozence, děti. Nevím vůbec nic. Jenom to, kde pracuje, a že jeho nejlepší kamarád je jeho zástupce. To je všechno." "A kolik mu teda je? Už jsi to zjistila?" "Třicet sedm." "Tak to je výborný věk, ty jo, takového mít." "To jsi ho měla vidět včera. Víš, jak byl uražený, když jsem řekla, že bych ho tipla na čtyřicet? Myslela jsem, že to se mnou ukončí." "Vole, o věku s nimi mluvit nesmíš." "Já jsem se jenom zeptala, kolik mu je a on, že si mám tipnout." "Měla jsi říct pětatřicet. Vždycky musíš odečítat. Já bych tomu svému nikdy neřekla, že vypadá na padesát. Tohle nesmíš." "Ještě mě poučuj."

Beatriz F.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti tady?

ANO
NE

Komentáře

1 Lena Lena | 11. března 2012 v 23:44 | Reagovat

Neodolala jsem a podívala se, jestli si to nakonec stihla a přidalas něco. :) Jsem hrozně zvědavá, jak dopadne ta večeře. Jestli zůstanou jenom u večeře. :D Ale mnohem víc jsem zvědavá, jestli se postupně odhalí něco o Tomově rodině! :)
Za komentování neděkuj. Když je co komentovat a je to dobrý, tak je to samozřejmost! :D :)

2 Bea Bea | E-mail | Web | 12. března 2012 v 13:49 | Reagovat

[1]: Večeře možná v dalším díle, Tomova rodina v nedohlednu, tedy ještě nevím :D

3 Dee Dee | Web | 12. března 2012 v 20:06 | Reagovat

Jooooo :D:D:D o 100 procent :D:D:D:D četla jsem už včera večer, ale nestihla jsem hodit koment :D:D:D jj přesně Lena má pravdu taky by mě zajímala ta jeho rodina :D:D takovej Mr. tajnůstkář :D

4 Bea Bea | E-mail | Web | 12. března 2012 v 21:24 | Reagovat

[3]: Tak i v normálním životě tají svojí rodinu... Jediné, co prozradím je, že o Billovi v téhle povídce určitě řeč bude... :D

5 Lena Lena | 13. března 2012 v 19:43 | Reagovat

Už aby si sem hodila další díl! Těšim se. :D :)

6 Bea Bea | E-mail | Web | 13. března 2012 v 19:54 | Reagovat

[5]: Moc se omlouvám, ale dnes určo ne... Přiznám seč, nemám ani řádek, ale může za to škola... Psali jsme každý den, alespoň dvě písemky, což je poměrně vysoký číslo, na to, že máme tenhle týden, díky chybějicím učitelům do jedné... Zítra píšeme z chemie a fyziky a z němčiny zase zkouší jako divá... Takže pardon, ale zítra by se tady mohlo něco objevit... ;-)

7 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 30. července 2012 v 12:21 | Reagovat

Takže v pátek společná večeře :) to aby šla znovu nakupovat :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama